Tereza Boehmová
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4521x
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media
Oblíbené blogy
- Blog Dity Horochovske
- Blog Stepana Binka
- Blog Radka Mikuláše
- Blog Renaty Francové
- Blog Ivy Pekárkové
- já, já, já jenom já :)
Oblíbené stránky
- muj web Tereza Boehmová
- profesionální ateliér - portrét
- Autoské fotoobrazy blogerů
- Fotoobrazy a rámovani
Oblíbené články
Tereza Boehmová
Výsledky pokusu mateřství a Boehmová po 3 letech
Počáteční stav: Počet sobeckých a nepřipravených lidí na rodičovství: 1
Tereza Boehmová
Pravda o nočníku (přiznání)
Když jsem si pyšně mnula ruce nad tím, jak jsem vyzrála nad nočníkem a prosadila si prkýnko, vůbec jsem netušila, že mezi občasnou návštěvou záchodu a skutečným zrušením plen je propast, do které musíme ještě nejméně třicetkrát spadnout a pěkně se tam vyválet, než ji po potrhaných pavučinách přelezeme do stavu „bez plen“. Dítě mi sice tu a tam udělalo radost a při posazení na onu věc provedlo správný úkon, ovšem že by nějak rychle mělo k automatizaci, to tedy ne.
Tereza Boehmová
Dítě - ničitel vztahu?
Kamarádka se mi nedávno svěřila, že od chvíle, co jejich dítě povyrostlo, nemůže svého manžela skoro poznat. Z velkorysého a klidného muže, se kterým byla radost jít na skleničku nebo jet na dobrodružnou dovolenou, se po narození dítěte pozvolna stal nervózní malicherný protiva, který vrčí a až pedantsky trvá na svých postupech.
Tereza Boehmová
Kupujte náš nový výrobek „Dítě snů!“
Moderní doba je k rodičům vlídná: máme pleny na jedno použití, pračky, myčky, sterilizátory, nosičky, sušičky, dudlíky s teploměrem, monitory dechu, elektrická houpátka, chůvičky, podložky, zkrátka skvělé věci, které rodičům pomáhají přežít. Přesto jsou ještě oblasti, kde je potřeba dost dohánět. A proto jsme tu my s „Dítětem snů.“
Tereza Boehmová
Co je na těhotenství hnusného
Tohle nebude populární text. Vidím redaktorku časopisu Maminka, jak odbíhá od čtení a v koutku tiše zvrací. Jak si to mohla dovolit? Pošlapat tímto hnusným článkem nejkrásnější období života ženy? Nejkrásnější?! No tak, promluvme si otevřeně o tom „těhulkovském stěstíčku.“
Tereza Boehmová
Kdo to tu tak zabordelil?
Nikdy jsem nebyla nijak zvlášť pořádná. Nějaké tričko ležící den dva přes křeslo mě na prvočísla nerozložilo. Neskládám nic do komínků, a i když bych se snažila sebevíc, z trička bude hnusná pomačkaná placka. Dar přesnosti v této sféře mi byl odepřen, takže žiju tak nějak přibližně. Jsem spíše schovávač nepořádku do skříní než jeho vzorný terminátor. Mám ale ráda čisté povrchy a prázdné plochy, kde lze dobře utřít prach. A lpím na čistotě na důležitých místech bytu, jako je záchod, koupelna a do nedávna to bývala i kuchyň.
Tereza Boehmová
Očkování – lhát či nelhat?
V životě každého citlivého rodiče jsou dny a události, u kterých by raději nebyl. Celou noc se převaluje, promýšlí strategii a ráno by vzal dálkové ovládání a tuhle část dne přeskočil. Zkrátka: Jde se na očkování.
Tereza Boehmová
Takový jeden den v životě admina blogu
"Admini jsou zákeřná, líná, zkorumpované banda řízená shora, poslouchající příkazy modro-rudo-rasisticko-multikulti-židovsko-muslimských-puntíkovaných ptáků, hřejících si na prsou různé podvodníky, hady a propagující si jen svoje
Tereza Boehmová
Jak jsme jeli do porodnice
Celých devět měsíců mě strašily představy, jak se těhotná, v bolestech, dobývám do porodnice a nemám nic s sebou. Neuměla jsem si představit, jak vydržím cestu autem přes centrum do Motola, která – pokud se trefíme do dopravní špičky – mohla trvat i hodiny. Měřili jsme proto s partnerem různé alternativní trasy a vymýšleli plány, jak cestu zkrátit. Jak to tak v životě bývá, nakonec bylo všechno úplně jinak.
Tereza Boehmová
Vyblízek na cestách
Někteří lidé mají jednoduchý život a bezproblémové děti. Od narození do 3 měsíců spí. Budí se jen na kojení a spokojeně se usmívají. Až skoro nuda... A jiní zase mají všechno zamotané a s dětmi víc starostí. Dělicí čára mezi nimi je často tenká, tenčí, než vlásečnice a co se jeden den zdálo naprosto „ou kej“ může se ten druhý tak trochu zvrtnout.
Tereza Boehmová
Dítě ve školce a co já?
Popíšu další zcela neoriginální zkušenost z oblasti „já – matkou“. Dítě je ve školce. Venku je krásně a já sedím ve své milované kavárně s notebookem. Je to pro mě stav z oblasti sci-fi. Něco, po čem jsem na počátku svého „mateřství“ snila. No, není to vůbec špatný, ale... co asi dělá Anička?
Tereza Boehmová
Skleničková královna v kouzelné zahradě
Když potomek povyroste, je na čase zjistit si něco o příkrmech. To zná a prožívá každý rodič. Ne, že by se mi do toho nějak zvlášť chtělo. V tom roztodivném, vášnivém a emočně vypjatém čase, kdy jsem měla pocit, že žiju tak nějak hlavou dolů, proti hodinám i logice, byla změna pracně učesaného chaosu, to nejhorší, co nás mohlo potkat.
Tereza Boehmová
Jste plastiková, eko-bio nebo soutěživá matka?
Postávají na písku a každá je jiná. Jako panenky Barbie vyrovnané v regále. Jedna se směje, další mračí, jiná stojí stranou. Jaké jsou tedy panenky-matky a jejich „výbavička“? Představme si výrazné typy, ať je trochu legrace. Na místo slova „matka“ si prosím v rámci politické korektnosti doplňte klidně „rodič“, „otec“ nebo „pečovatel“. Extrémní mateřská typologie příchází:
Tereza Boehmová
Neumíte pro mě udělat dobrou kreslenou pohádku?
Maminka říkala, že o dětských pořadech psát nebude, prý by to bylo těžký bez moralizování. Prej stačí vypnout a to jí každej pak v diskusi poradí. Asi jo. Ale já bych se na nějaký pohádky občas chtěla dívat, kdyby byly dobrý a nový, aspoň na tý televizi, co je jakože naše. Nebo čí?
Tereza Boehmová
Moje vtipná dcera bude mít kóóle
Děti, když se dostanou do správného věku, jsou skvělí společníci a nesmírní baviči. Anna (2,5 roku) je teď přesně v tom stádiu, kdy se její slovní zásoba rozšířila natolik, že je schopna komentovat téměř každou situaci a poradit si klidně s teorií relativity či trojčlenkou. Kromě toho, že vede s hračkami dialogy a vypráví nám historky, které jsou vždy směsí pěti až deseti zážitků najednou, se jí také lze zeptat naprosto na cokoliv a získat hodnotnou odpověď. Její výroky zaslouží zapamatování.
Tereza Boehmová
My, přechytřelé matky internetového věku
Dříve to rodiče měli v jistém ohledu snazší a přitom těžší. Informace o tom, jak prožít těhotenství nebo jak vychovávat, případně léčit děti, se na ně nevalily ze všech stran, ale byly jim dávkovány v předem připravených jasných balíčcích.
Tereza Boehmová
Já nechci mít děti! A jdu pěšky.
Seděli jsme s tátou ve Frankfurtu na letišti. Byl čas, zašli jsme do restaurace na kafe a čekali na let. Pár z těch vzácných okamžiků, kdy nepracoval a vnímal, co říkám. Čas pro seriózní hovor otec – dcera. “A ty teda nechceš vážně mít nikdy děti?,” zeptal se a nebylo to poprvé. „Děti jsou skvělý, fakt!“
Tereza Boehmová
Slečna tvorová aneb jak přežít první dva roky s drahou dcerou...
A jaký to teda je, mít dítě? Změnilo tě to hodně? Ptají se mě občas moje bezdětné kamarádky nebo matky „soon to be“, co už si přes břicho na nohy nedohlédnou. Dámy, je to skvělé, ale tím, že jsem podcenila trénink, jsem si hodně přihoršila. Proto nabízím pár neinvazivních rad.
Tereza Boehmová
Moje první třídní schůzka a poklona učitelkám v MŠ
Tak tu sedíme. Trochu se pochichtáváme, koukáme po sobě. „Téda, divný, co? Jsme měli mít tužku, jó? Já nemám!,“ ozve se z řady za mnou. Sedíme přikrčeni na miniaturních židličkách, které přes den patří našim dětem. Pro většinu z nás je to premiéra v roli rodič na třídní schůzce - ve školce. Připadám si nepatřičně. Na třídní schůzky přece chodí moji rodiče a já čekám doma, jestli nebude průšvih...
Tereza Boehmová
Nástěnky, rajská, čočka s vajíčkem a Rákosníček
Školní jídelna. Odhodlaně vstanete a nesete poloprázdný - poloplný talíř před sebou, nohy vám těžknou, oči zapíchnuté do země. Kuchařka, stokilová paní Kováčová, podupává přísně nohou a u okýnka vás nemilosrdně pošle zpátky: DOJÍST!
| předchozí | 1 2 3 | další |
