děti...
zase nějak zlobily asi...
byly moc nahlas
jsou to stvoření rozverná, veselá, řádivá
každý má pro ně radu
každý ví, co je pro ně dobré, co špatné
každý chtěl by je vychovat, umravnit, usměrnit
aby byly hodné, hlavně seděly na místě, tam, kde jsou
říkají jim, že...
neměly by si spolu raději vůbec hrát
a tak jim berou všechny hračky
jednu po druhé
a mají domácí vězení
Jenže tyhle děti
jsou skoro jednovaječná dvojčata
mají svůj jazyk
který nepochopí žádný dospělý
milují hru na schovku
vždycky najdou nové cesty
skrýše ve starém dubu
... je jim spolu tak dobře
jsou totiž rádi dětmi... a to se nezmění