To, co se již několik let děje ve Špindlu, Rokytnici a jistě i jiných střediscích, je do nebe volající drzost. Vše funguje na principu: „Přijel jsi k nám, idiote? Tak plať!“
Problém je, že horských středisek a dobrých kopců v Česku je tak málo, že stále ještě dost lidí skřípe zuby, ale stejně tam svoje peníze za nekvalitní služby splachuje ochotně do WC. Nedělejme to!
Právě jsem se vrátila z víkendu ve Špindlerově mlýně, kde jsme s kolegy z firmy, pro kterou dělám PR a marketing, takzvaně „utužovali tým“. Jezdíme sem pravidelně již několik let, protože je to blízko a můžeme vyrazit v pátek po práci a za 2 hodiny být na místě, a byl to – co se osobní a pracovní roviny týče - velmi povedený a příjemně strávený čas. Ovšem, když si představím, že bych sem měla jet na víkend s rodinou a celé si to financovat sama, dělá se mi špatně a nevím, proč by se takto obírat měl nechat můj zaměstnavatel nebo kdokoliv jiný.
Přesto, že skoro není sníh, lyžařské podmínky jsou bídné a ve středisku Svatý Petr byl v provozu jen přibližovák zvaný Hromovka, modrá sjezdovka a spodní minikousek (cca 500 metrů) černé, provozovatel si účtoval za 1 denní permanentku pro „skiareál“ celých 850 Kč!!! Tedy plnou cenu v sezóně s názvem „Nový rok“. Plus ještě 50 kč zálohu na každou zapůjčenou plastikovou kartičku.
Dopolední permanentka byla zcela zrušena a jednotlivá jízda na vleku stála 220 Korun. Cena denní „permice“ se sice od 6.1. sniží na 750 kč, protože nastává jiná sezóna, ale i tak si člověk - za tu bídu - připadá jako úplný blbec. Asi jako byste zaplatili za celý bochník chleba a prodavač vám podal dva a půl tvrdého krajíčku a tvářil se, že je všechno v nejlepším pořádku. Ceník, který vám protočí panenky, najdete zde
Pokud si spočítáte, že byste sem vyrazili s rodinou na den, bez ubytování, a zaplatili benzín, 4x permanentku a oběd, můžete se za jeden jediný den rozloučit i s 4000 Kč.
Ano, ani v Rakousku není levno a je to dál, ale nabídka služeb za srovnatelnou cenu je naprosto nesrovnatelná. A to nemluvím o chování, prostředí, ubytování, aktivitách pro děti, ale třeba i o velikosti porcí v restauraci a kilometrech vzorně udržovaných sjezdovek.
Další kapitolou jsou rádoby luxusní čtyřhvězdičkové (superior) hotely... Ve Špindlu jsem bydlela za poslední roky ve dvou – hotel Horal a Hotel Harmony. Pokoje jsou sice renovované, ale žádnou krásu a luxus zde nečekejte. Vzhledem si oba hotely zaslouží hvězdičky tak tři. Harmony je trochu hezčí, jídlo chutnější, obsluha milejší. Horal byl úplná tragédie...
Co je ale opravdu strašné jsou ceny versus služby. Za obyčejný pokoj pro dva v obou hotelích zaplatíte na noc v hlavní sezóně kolem 3600 -3800 Kč. Co však za tuto cenu máte? Celkem chutné jídlo (švédský stůl), úklid, parkování a postel. Zbytek si musíte doplatit. Chcete do bazénu po 16.00? POPLATEK! Chcete extra ručník? POPLATEK (HORAL)! Chcete do posilovny? POPLATEK? V Harmony dokonce wellness zónu lišácky rozdělili do dvou částí, takže si vybíráte, jestli chcete do sauny (POPLATEK) nebo do mini bazénu a vířivek (DRUHÝ POPLATEK). Samostatnou kapitolu tvoří wifi připojení. Dnes samozřejmá věc zdarma na většině míst. Ne tak v hotelu Harmony (Horal nemám zjištěno)... Můžeš si dovolit platit tady ubytování? Vysol 100 kč za hodinu za připojení. Neskutečné? Raději jsem vám to vyfotila...
Nevím, ale přijde mi slušné a logické, že když platím drahý hotel, nechci už na každém roku sypat další zbytečné poplatky. To, že je někdo bohatý, ještě neznamená, že je úplně hloupý. Člověk, který má peníze a vydělal je prací, si jich váží, ví jak je těžké je získat a nechce je rovnou házet do hamižné skartovačky, jen proto, že český hoteliér nemá v sobě kousek studu. Poměrně cestuji a už jsem v pár skutečně luxusních hotelích na světě byla a tohle není standardní chování k hostům.
Pokud to nevadí ruské a německé klientele, prosím, ať si Špindl obsadí a financuje...
V Rokytnici, kde jsme strávili s rodinou 2 Silvestry (2011 a 2012) to bylo velmi podobné a i tady mě nejvíc obtěžovaly a vytáčely dodatečné „skryté poplatky“, nafouknuté ceny parkování (u hotelu by jaksi mohlo být zdarma, jako to ve slušných zemích bývá), jakési vratné zálohy za klíček k pokoji, k lyžárně, k permanentce, k ovladači na televizi... Opravdu je toto nutné? Připadá mi to ponižující a cítím hloupou snahu se trošičku obohatit na těch, co ztratí klíček. Také „zvracím“ z restaurací, kde si účtují poplatek za to, že vám k hranolkám přinesou kečup...
V Česku jsou zkrátka v módě – nafouknuté ceny, nulové investice, načančané fotky a PR názvy (např. grilovaná ČERSTVÁ zelenina, DOMÁCÍ cappuccino...), které neodpovídají realitě, malé umrněné porce a dodatečné poplatky i téměř za každé nadechnutí a k tomu často protivné chování a neochota vyjít v čemkoliv vstříc...
Chceme, aby se to u nás zlepšilo? Recenzujme, sdílejme, neplaťme to, nejezděme tam a nechme neslušné obchodníky zkrachovat!
..............................................................................................................................................
8.1. 2014
Po ohlasech, které mi přišly, jsem se rozhodla dodat ještě tento odstavec, aby bylo jasné, že nechci rozhodně tvrdit, že co český hoteliér, to zloděj:
I na českých horách jistě existují zařízení – a určitě se najdou i hotely a penzióny ve Špindlu a Rokytnici - kde se chovají slušně, svých hostů si váží a podobné blbosti, jako extra příplatek za vstup do wellnessu nebo stovku za wifi, si neúčtují. Znáte takové? Chvalte je, doporučujte, dejte o nich vědět.
V anketě BLOGER roku pro mě prosím nehlasujte, jako admin blogu nemohu soutěžit, váš hlas by propadl, děkuji moc za přízeň.