Chvála rutiny a něco o babičce
A když se o mě začíná pokoušet mírná otrávenost ze stejných denních úkonů, hned si jdu nafackovat.
Ten pocit si totiž nechci dovolit. Už se mi to jednou nevyplatilo. Tehdy byly Vánoce a já ještě neměla děti, prakticky žádné starosti. Cestovala jsem, pracovala na pěkném místě v tehdy ještě prestižních novinách, bydlela jsem sama v krásném bytě a bez větších potíží jsem sebe jako jednočlennou jednotku uživila a nic moc mi nechybělo.
Vracela jsem se večer „od stromečku“ u rodičů, kde se – jak je u nás zvykem - sešla širší rodina včetně prarodičů. A tehdy přišel ten pocit… Nějak mi to v tu chvíli nepřišlo „dost“ slavnostní… něco tomu jakoby chybělo, nějak to bylo stále stejné…
Hodně často jsem si pak ten pocit vyčítala. Ten následující rok mi totiž umřel dědeček – a tyhle podivné Vánoce – byly vlastně ty poslední, které jsme strávili s ním. Nikdo to nečekal, protože měl síly ještě na dalších nejméně deset let. A já s nimi (těmi dalšími a dalšími Vánoci) nadutě počítala.
Babička dědečka přežila o hodně let a loni jí bylo 92. Každé Vánoce s ní prožíváme – i díky malým dětem, které svátkům dodávají ještě větší pocit výjimečnosti – velmi intenzivně. Protože nikdy nevíme…
Vždycky jsme ji obdivovali, co ve svém věku dokáže. I letos přijela na štědrovečerní večeři sama autobusem z Proseka, kde bydlí. Byla schopná ještě nedávno ujít 3 kilometry denně, měla energie na rozdávání. Celý život měla krásnou postavu. Mluví výborně anglicky, německy a italsky a domluvila by se i francouzsky a rusky. Paměť úžasnou. Společenská a hodně soběstačná dáma.
Letos poprvé se ze dne na den rozhodla, že už jí nebaví život a začala propadat beznaději. Prostě únava ze života… Celý život byla velmi aktivní a vyhýbala se doktorům, nebrala antibiotika (nepotřebovala je) a každé ráno pravidelně cvičila, je proto zdravotně relativně ve výborném stavu. Krevní obraz z minulého týdne má jako čtyřicetiletá. Ale život ji najednou nebaví a chce pryč. A to HNED!
Zemřít na povel trénované zdravé tělo naštěstí nechce a my se jí snažíme všemožně rozveselit, opečovávat, rozmazlovat, nadchnout a říct jí, že tady klidně ještě pár let být může a my budeme rádi. (Lékařka konstatovala, že tělo je v tak dobrém stavu, že to může být při troše chuti i řada let).
Nedá si ale říct a chystá se k odchodu. Stále doufáme, že se ještě pro něco nadchne a že ty minulé Vánoce nebyly její poslední. Když však ztratíte naději a radost… je to težké. Mluví náhle prakticky jen o smrti a únavě.
Rutina, kdy byl spoleh na aktivní soběstačnou babičku, je bohužel pryč. Zní to asi banálně, ale učím se mít ráda svou pohodlnou každodennost. Jsem ráda, že se věci opakují a že potkávám stejné lidi na stejných místech. Ve školkách, školách, za kasou, na recepcích, v posilovně, v hotelech na dovolené. Je to symbol dobrých časů, které bohužel nikdy netrvají věčně.
Děti rostou překvapivě rychle, věci se mění (častěji k horšímu) a stárneme.
Chci si užívat každý den, kdy vezu ráno děti a kdy se zase všichni v pořádku ve zdraví sejdeme večer doma.
Svátky, narozeniny a oslavy bych si ráda zapamatovala a chci, aby byly výjimečné. Protože už dobře vím, že na klidné rutinní doby budu ve chvílích těžkých s nostalgií vzpomínat… A život je mrcha proradná, živí z něho bohužel nikdo nevyjdeme.
Tak vám přeju, ať je těch pohodlně opakujících se "obyčejných" dní, co nejvíce.
Tereza Boehmová
Knížka pohádek Zuzanka a Goldýš slavnostně pokřtěna a vypravena do světa
Publikuji (jako soukromý blog) pár fotografií z uvedení knížky pohádek Zuzanka a Goldýš na trh. Na křtu panovala veselá atmosféra, přišlo hodně lidí a spoustu podpisů si užily i dvě ilustrátorky Anna a Emma Boehmovy.
Tereza Boehmová
Pozvánka na křest knihy Zuzanka a Goldýš
Milí čtenáři a blogeři, podařilo se mi dopsat knížku pohádek Zuzanka a Goldýš, která se teď objevila v kamenných obchodech i online knihkupectvích. Srdečně Vás zvu na křest 18.10. 2018, v 17:00. Neoluxor, Václavské nám. 41, PH 1.
Tereza Boehmová
Milí voliči Andreje Babiše, prosím odpusťte si už…
Znáte ten příběh... Byla krásná, mladá, sexy, zdála se čestná, přímá a upřímná, přísahala vám věrnost a vy jste s ní vstoupili dobrovolně a s velkou parádou do svazku manželského.
Tereza Boehmová
Nové články na boehmova.blog.sme.sk
Toto je soukromý článek, kam si budu postupně přidávat odkazy na texty, které zveřejním na blogu sme.sk. Je určen těm čtenářům, kteří rádi četli moje texty - aby je nemuseli hledat. Stačí prokliknout.
Tereza Boehmová
Můj blog najdete nyní "v exilu" na sme.sk
Jak už víte, odešla jsem z pozice administrátorky blogu iDNES.cz na protest proti zneužívání médií vlastněných šéfem ANO Andrejem Babišem pro vlastní politické potřeby.
Tereza Boehmová
Po 10 letech odcházím z pozice administrátorky blogu iDNES.cz
Sraz blogerů iDNES.cz se myslím moc povedl. Bylo to pro mě velmi smutné loučení, protože jsem tu práci měla ráda, poznala díky ní spoustu skvělých pracovních kolegů, blogerů a blogerek, kterých si vážím a hodně jsem to obrečela.
Tereza Boehmová
Zápis 2017: Nákupy spádových adres, omezování pravomocí ředitelů, losování, nervy a chaos
Jak to dopadne, když se ministryně školství Valachová (ČSSD) pustí spolu s ombudsmankou do nastolování pochybné rovnosti na základě „spádovosti“ a začne systematicky likvidovat výběrové školy?
Tereza Boehmová
Fotoblog Lahůdky: zpět ke slanému
Minule jsme společně vychutnali české sladkosti. Dnes si konečně můžeme dát i něco slaného. I když ani káva, štrůdl a koláčky nebudou chybět.
Tereza Boehmová
Ten super extra vlastenecký fotoblog, co potěší nacionalistu i člověka žijícího v cizině
Pani, vy fotíte pořád jen ty cizácké dezerty! A co ty naše, krásné... české! To byly reakce, které mi občas přišly po uveřejnění mých fotoblogů. Ti lidé mají pravdu! Vždyť já opravdu nefotím ty věnečky, laskonky, špičky...
Tereza Boehmová
Fotoblog: Pojďme na dezerty
Poté, co jsem si během dovolené vychutnala to, co uvidíte na fotkách, jsem měla trochu strach o osud jarní garderóby. Ale už jsem zase zpátky ve cvičebním tempu, tak se to snad upraví. Vy raději jen koukejte a pásek nepovolujte.
Tereza Boehmová
Povídka: Moje poslední dobrodružství
„Čtyři roky, žádný telefonát a teď spolu stojíme u hotelového baru... A vypadáš hezky. Přesně jako se to zpívá v té písničce, co jsme měli tak rádi. Kde ses tu vzala?“
Tereza Boehmová
Povídka: Heligón
Když se seznámili, uchvátil ji rafinovaně skrytou něžností. To, jakým způsobem hladil její struny, jak jeho ruce samozřejmě běhaly po klávesách a přisvojovaly si tu zcela přirozeně komplikovanou a nepředstíranou lehkost.
Tereza Boehmová
Ministerstvo lásky nabízí univerzální formulář pro valentýnský dopis
Vážení občané, vážené občanky, každý z vás má jistě v životě někoho, kvůli komu se v noci budí, s kým to možná tak úplně nevyšlo a komu jste třeba (ať už vědomě nebo nevědomě) pěkně ublížili.
Tereza Boehmová
Povídka: Rande se starší milenkou
K napsání tohohle smyšleného příběhu mě inspirovalo jedno video na youtube a článek na ONA DNES o tom, že starší zkušenější ženy jsou (naštěstí pro nás pozvolna stárnoucí) stále žádané a to i mezi mladšími muži. Proč to tak je?
Tereza Boehmová
Povídka: Exkluzivní rozhovor s vedoucí pracovnicí Testovacího centra pro dokonalé samečky
Podařilo se nám dostihnout velice vytíženou ředitelku Testovacího centra pro dokonalé samečky (TCPDS), která nám poskytla exkluzivní rozhovor o dlouhodobém projektu, který jistě zaujme každou ženu... a vlastně možná i muže.
Tereza Boehmová
Fotoblog: Lahůdky 7
V minulém blogu jsem vám neprozradila celou krutou pravdu, byla to jenom půlka toho všeho jídla, co jsem snědla. V rámci pokání ještě pokračování. Vlastně trochu kecám, vůbec mě to nemrzí a udělám to zase.
Tereza Boehmová
Fotoblog: A zase to jídlo (Lahůdky 6)
Dnes jsem si ráno v posilovně slabě nahmatala.... pas. Bude to tak měsíc, možná déle, co jsme se neviděli...uvidíte proč... Někdo hledá puls, někdo jiné věci. Otevírat najedení!
Tereza Boehmová
Můžete na matematickou olympiádu spolu s páťáky? Vyzkoušejte si.
Moje starší dcera (5. Třída, 10 let) přinesla ze školy zadání pro letošní matematickou olympiádu, které dostali ve škole, aby ukázali, co v nich je nebo není.
Tereza Boehmová
Ten pozitivní bilanční článek, co vždycky píšu na konci roku
Tak si tu píšu svůj tradiční článek k roku 2016 a pak mi při čtení zpráv o Rathovi, Zemanovu kroku ohledně Lex Babiš a nakonec ještě o hrůzách z Berlína, zhořkne ožižlaná tužka v koutku.
Tereza Boehmová
Povídka: Na exkurzi v pekle
Nedávno jsme s kamarádkami probíraly, jak se nám (dost logicky) nikdy nelíbí nová partnerka našeho bývalého (nebo v horším případě) současného partnera. A na základě toho vznikla docela drsná a krutá povídka. Berte to s nadsázkou.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4521x
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media
Oblíbené blogy
- Blog Dity Horochovske
- Blog Stepana Binka
- Blog Radka Mikuláše
- Blog Renaty Francové
- Blog Ivy Pekárkové
- já, já, já jenom já :)
Oblíbené stránky
- muj web Tereza Boehmová
- profesionální ateliér - portrét
- Autoské fotoobrazy blogerů
- Fotoobrazy a rámovani