Chvála rutiny a něco o babičce

20. 04. 2015 13:49:11
Někdy mě při cestě s dětmi do škol a školek přepadne takový pocit, že den za dnem plyne v podivném rutinním tempu. Jeden den připomíná druhý: budík, zuby, snídaně, kafe, svačina, pití, vypravit děti, klíče, peněženka, schody dolů, schody školka nahoru, bačkůrky, pusa... a tak dál...

A když se o mě začíná pokoušet mírná otrávenost ze stejných denních úkonů, hned si jdu nafackovat.

Ten pocit si totiž nechci dovolit. Už se mi to jednou nevyplatilo. Tehdy byly Vánoce a já ještě neměla děti, prakticky žádné starosti. Cestovala jsem, pracovala na pěkném místě v tehdy ještě prestižních novinách, bydlela jsem sama v krásném bytě a bez větších potíží jsem sebe jako jednočlennou jednotku uživila a nic moc mi nechybělo.

Vracela jsem se večer „od stromečku“ u rodičů, kde se – jak je u nás zvykem - sešla širší rodina včetně prarodičů. A tehdy přišel ten pocit... Nějak mi to v tu chvíli nepřišlo „dost“ slavnostní... něco tomu jakoby chybělo, nějak to bylo stále stejné...

Hodně často jsem si pak ten pocit vyčítala. Ten následující rok mi totiž umřel dědeček – a tyhle podivné Vánoce – byly vlastně ty poslední, které jsme strávili s ním. Nikdo to nečekal, protože měl síly ještě na dalších nejméně deset let. A já s nimi (těmi dalšími a dalšími Vánoci) nadutě počítala.

Babička dědečka přežila o hodně let a loni jí bylo 92. Každé Vánoce s ní prožíváme – i díky malým dětem, které svátkům dodávají ještě větší pocit výjimečnosti – velmi intenzivně. Protože nikdy nevíme...

Vždycky jsme ji obdivovali, co ve svém věku dokáže. I letos přijela na štědrovečerní večeři sama autobusem z Proseka, kde bydlí. Byla schopná ještě nedávno ujít 3 kilometry denně, měla energie na rozdávání. Celý život měla krásnou postavu. Mluví výborně anglicky, německy a italsky a domluvila by se i francouzsky a rusky. Paměť úžasnou. Společenská a hodně soběstačná dáma.

Letos poprvé se ze dne na den rozhodla, že už jí nebaví život a začala propadat beznaději. Prostě únava ze života... Celý život byla velmi aktivní a vyhýbala se doktorům, nebrala antibiotika (nepotřebovala je) a každé ráno pravidelně cvičila, je proto zdravotně relativně ve výborném stavu. Krevní obraz z minulého týdne má jako čtyřicetiletá. Ale život ji najednou nebaví a chce pryč. A to HNED!

Zemřít na povel trénované zdravé tělo naštěstí nechce a my se jí snažíme všemožně rozveselit, opečovávat, rozmazlovat, nadchnout a říct jí, že tady klidně ještě pár let být může a my budeme rádi. (Lékařka konstatovala, že tělo je v tak dobrém stavu, že to může být při troše chuti i řada let).

Nedá si ale říct a chystá se k odchodu. Stále doufáme, že se ještě pro něco nadchne a že ty minulé Vánoce nebyly její poslední. Když však ztratíte naději a radost... je to težké. Mluví náhle prakticky jen o smrti a únavě.

Rutina, kdy byl spoleh na aktivní soběstačnou babičku, je bohužel pryč. Zní to asi banálně, ale učím se mít ráda svou pohodlnou každodennost. Jsem ráda, že se věci opakují a že potkávám stejné lidi na stejných místech. Ve školkách, školách, za kasou, na recepcích, v posilovně, v hotelech na dovolené. Je to symbol dobrých časů, které bohužel nikdy netrvají věčně.

Děti rostou překvapivě rychle, věci se mění (častěji k horšímu) a stárneme.

Chci si užívat každý den, kdy vezu ráno děti a kdy se zase všichni v pořádku ve zdraví sejdeme večer doma.

Svátky, narozeniny a oslavy bych si ráda zapamatovala a chci, aby byly výjimečné. Protože už dobře vím, že na klidné rutinní doby budu ve chvílích těžkých s nostalgií vzpomínat... A život je mrcha proradná, živí z něho bohužel nikdo nevyjdeme.

Tak vám přeju, ať je těch pohodlně opakujících se "obyčejných" dní, co nejvíce.

Autor: Tereza Boehmová | pondělí 20.4.2015 13:49 | karma článku: 21.99 | přečteno: 1158x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ona

Jana Melišová

Keď človek páchá zlo, kde je Boh?

Má človek slobodnú vôľu? Môžeme sa nezávisle rozhodovať a ovplyvňovať smerovanie nášho života? Mám za sebou desať rokov práce kaplána vo väzení. Takže trochu viem, čo to robí alebo nerobí s človekom, keď sa dopustí veľkého zla.

29.3.2024 v 11:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 20.97 | Přečteno: 371 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 29.56 | Přečteno: 469 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 189 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.31 | Přečteno: 9272 | Diskuse
VIP
Počet článků 393 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4521

Nová knížka pohádek Zuzanka a Goldýš mi vychází právě nyní, už je v knihkupectvích nebo možno koupit i přímo na www.boehmova.cz

Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek.  Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.

Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.

Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...