Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Ježikača

6. 4. 2011 16:59
ať je líp.

on ten drenalin a "zajetí" do stereotypu řešení průšvihu je asi to nejlepší. vyloučí to citová hnutí, která dítě rozhodí ještě víc. vystřízlivění je zlé, ale zkuste si říct, že to máte zas jednou za sebou a utnout další přemýšlení. je to těžké, vím, ale osvědčilo se mi.

0 0
možnosti

Kiwi328

31. 3. 2011 9:32
Cítím s vámi.

Jako astmatik od miminčího věku jsem to prožívala tak trošku z pozice vaší dcery. Myslím si že nejhorší bylo, jak mě stále všichni hlídali. Někdy jsem měla pocit, že samou péčí nemám vzduch na dýchání :-) Udrželi mě živou, mám dceru, dcera má astma a měla epilepsii. Do nějakých sedmi let nikdy nebyla sama. Pochopila jsem jak je těžké nechat dítěti volnost, nechat ji odjet na kole když nevíte, jestli za prvním rohem neupadla do záchvatu a neleží s rozbitou hlavou... Přežila dokonce i mou péči :-) Děti vydrží hodně, víc než si rodiče dokáží představit. Snad, doufejme že s věkem se zlepší i zdravotní stav vaší dcery.

0 0
možnosti

Kiwi328

31. 3. 2011 9:36
Re: Cítím s vámi.

K tomu studiu medicíny - kdybych před prvními záchvaty dcery věděla to, co jsem si nastudovala po nich, tak možná mohlo být všechno lepší. Ale to už nikdo nezjistí. Rozhodně nedoporučuji spoléhat se pouze na znalosti lékařů. V době internetu máte dostatek možností jak hledat informace. Studujte.Oficiální lékařské učebnice i různé alternativní přístupy. A pak logicky vyhodnotit, co ano a co ne, co zapomenout a co vyzkoušet... Přeju hodně síly, štěstí a zdraví.

0 0
možnosti

o vaše názory nestojíme

28. 3. 2011 4:59
To dítě nemá otce?

Nějak v tom celém scénáři chybí.

0 0
možnosti

KKaty

26. 3. 2011 21:31
Drzim palce...

at to co nejdriv ustane, at je dcerka co nejdriv "velka" a vy at se uz nemusite tolik bat a stresovat. Je mi lito, cim si prochazite, hodne sil...

0 0
možnosti

Jiittkkaa

23. 3. 2011 14:00
Držím palce, abyste

to obě zvládly.:-)JitkaG

0 0
možnosti

veš na pleši

22. 3. 2011 11:33
Je to sice velmi nervydrásající,

ale dcera z toho vyroste. Naštěstí. Leckdo je na to mnohem hůř.

0 0
možnosti

letní den

22. 3. 2011 9:44
Přeji hodně zdraví

a ještě více síly vám oběma !

0 0
možnosti

Maxx12 II.

22. 3. 2011 7:50
Uuuufff

skvěle provedený brainstorming v praxi...a mne to chytlo ještě víc než kdybyste to popisovala klasicky. Ale všichni se asi shodnem na tom, že by bylo nejlepší, kdyby to nebylo třeba vůbec. Přeju hodně zdraví i štěstí do budoucna!!!

0 0
možnosti

kleo

22. 3. 2011 6:51
je mi dcery líto a nic proti vám nemám...

ale přemýšlela jste někdy o tom, že kojené děti jsou přece jen zdravější? Vzpomínám na váš článek "tortura zvaná kojení" a vaše "moudrosti"...

sestra kojila dceru 3 roky a ta doposud nebyla nemocná /kromě nějaké té rýmičky/ a to má 13 let. V

0 0
možnosti

tereza boehmova

22. 3. 2011 8:17
Re: je mi dcery líto a nic proti vám nemám...

Víte, tohle je komentář k ničemu. Já osobně nemám zkušenost s tím, že by kojené děti byly zdravější. Spíše naopak. Okolo mě jsou děti nemocné hodně - a to ať kojene, či nikoliv. Samozřejmě nikdo teď nemůže Aničku popadnout, začít ji kojit a prokázat, že kojená by to cyklické zvracení neměla. A to je právě demagogie kojících matek. Copak závažné nemoci mají v životě jen nekojené děti? Přemýšlejte!

0 0
možnosti

sasena

21. 3. 2011 23:08
Kdo nezažil.

neumí si představit jaký jsou to nervy. Syn je astmatik, já jsem zase hlídala každé zakašlání, zvedání ramen při dýchání...bylo to děsný. Kamarádka má miminko po operaci vrozené vady - brániční kýla, kdykoliv mu můžou srůst a ucpat se střeva, jednou se to už stalo a málem umřelo, takže každé blinkání je signál, že by se to zase mohlo opakovat. Neskutečný nervy a permanentní stres. Můj syn už je dospělý, asi ve 14 letech se to zlomilo a záchvaty přestaly, ale ty noci, kdy křičel, že se udusí a já jsem čekala na sanitku a netušila, jak to dopadne, to už bych zažívat nechtěla. Nebo se snažil tvářit, že o nic nejde,protože nechtěl do nemocnice, ale nedalo se nic dělat, protože by se udusil a musela jsem volat rychlou. A to jsem ani neměla doma telefon, volala jsem z budky. Kdo má zdravé dítě, často si vůbec neumí vážit toho, jak obrovské štěstí má. I já se přidávám k těm, co s vámi soucítí a držím pěsti. Věřte, že bude líp.

0 0
možnosti
  • Počet článků 393
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4521x
Nová knížka pohádek Zuzanka a Goldýš mi vychází právě nyní, už je v knihkupectvích nebo možno koupit i přímo na www.boehmova.cz

Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek.  Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.

Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.

Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/