Tereza Boehmová
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4521x
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media
Oblíbené blogy
- Blog Dity Horochovske
- Blog Stepana Binka
- Blog Radka Mikuláše
- Blog Renaty Francové
- Blog Ivy Pekárkové
- já, já, já jenom já :)
Oblíbené stránky
- muj web Tereza Boehmová
- profesionální ateliér - portrét
- Autoské fotoobrazy blogerů
- Fotoobrazy a rámovani
Oblíbené články
Tereza Boehmová
Kdo to tu tak zabordelil?
Nikdy jsem nebyla nijak zvlášť pořádná. Nějaké tričko ležící den dva přes křeslo mě na prvočísla nerozložilo. Neskládám nic do komínků, a i když bych se snažila sebevíc, z trička bude hnusná pomačkaná placka. Dar přesnosti v této sféře mi byl odepřen, takže žiju tak nějak přibližně. Jsem spíše schovávač nepořádku do skříní než jeho vzorný terminátor. Mám ale ráda čisté povrchy a prázdné plochy, kde lze dobře utřít prach. A lpím na čistotě na důležitých místech bytu, jako je záchod, koupelna a do nedávna to bývala i kuchyň.
Tereza Boehmová
Očkování – lhát či nelhat?
V životě každého citlivého rodiče jsou dny a události, u kterých by raději nebyl. Celou noc se převaluje, promýšlí strategii a ráno by vzal dálkové ovládání a tuhle část dne přeskočil. Zkrátka: Jde se na očkování.
Tereza Boehmová
Takový jeden den v životě admina blogu
"Admini jsou zákeřná, líná, zkorumpované banda řízená shora, poslouchající příkazy modro-rudo-rasisticko-multikulti-židovsko-muslimských-puntíkovaných ptáků, hřejících si na prsou různé podvodníky, hady a propagující si jen svoje
Tereza Boehmová
Jak jsme jeli do porodnice
Celých devět měsíců mě strašily představy, jak se těhotná, v bolestech, dobývám do porodnice a nemám nic s sebou. Neuměla jsem si představit, jak vydržím cestu autem přes centrum do Motola, která – pokud se trefíme do dopravní špičky – mohla trvat i hodiny. Měřili jsme proto s partnerem různé alternativní trasy a vymýšleli plány, jak cestu zkrátit. Jak to tak v životě bývá, nakonec bylo všechno úplně jinak.
Tereza Boehmová
Vyblízek na cestách
Někteří lidé mají jednoduchý život a bezproblémové děti. Od narození do 3 měsíců spí. Budí se jen na kojení a spokojeně se usmívají. Až skoro nuda... A jiní zase mají všechno zamotané a s dětmi víc starostí. Dělicí čára mezi nimi je často tenká, tenčí, než vlásečnice a co se jeden den zdálo naprosto „ou kej“ může se ten druhý tak trochu zvrtnout.
Tereza Boehmová
Dítě ve školce a co já?
Popíšu další zcela neoriginální zkušenost z oblasti „já – matkou“. Dítě je ve školce. Venku je krásně a já sedím ve své milované kavárně s notebookem. Je to pro mě stav z oblasti sci-fi. Něco, po čem jsem na počátku svého „mateřství“ snila. No, není to vůbec špatný, ale... co asi dělá Anička?
Tereza Boehmová
Skleničková královna v kouzelné zahradě
Když potomek povyroste, je na čase zjistit si něco o příkrmech. To zná a prožívá každý rodič. Ne, že by se mi do toho nějak zvlášť chtělo. V tom roztodivném, vášnivém a emočně vypjatém čase, kdy jsem měla pocit, že žiju tak nějak hlavou dolů, proti hodinám i logice, byla změna pracně učesaného chaosu, to nejhorší, co nás mohlo potkat.
Tereza Boehmová
Jste plastiková, eko-bio nebo soutěživá matka?
Postávají na písku a každá je jiná. Jako panenky Barbie vyrovnané v regále. Jedna se směje, další mračí, jiná stojí stranou. Jaké jsou tedy panenky-matky a jejich „výbavička“? Představme si výrazné typy, ať je trochu legrace. Na místo slova „matka“ si prosím v rámci politické korektnosti doplňte klidně „rodič“, „otec“ nebo „pečovatel“. Extrémní mateřská typologie příchází:
Tereza Boehmová
Neumíte pro mě udělat dobrou kreslenou pohádku?
Maminka říkala, že o dětských pořadech psát nebude, prý by to bylo těžký bez moralizování. Prej stačí vypnout a to jí každej pak v diskusi poradí. Asi jo. Ale já bych se na nějaký pohádky občas chtěla dívat, kdyby byly dobrý a nový, aspoň na tý televizi, co je jakože naše. Nebo čí?
Tereza Boehmová
Moje vtipná dcera bude mít kóóle
Děti, když se dostanou do správného věku, jsou skvělí společníci a nesmírní baviči. Anna (2,5 roku) je teď přesně v tom stádiu, kdy se její slovní zásoba rozšířila natolik, že je schopna komentovat téměř každou situaci a poradit si klidně s teorií relativity či trojčlenkou. Kromě toho, že vede s hračkami dialogy a vypráví nám historky, které jsou vždy směsí pěti až deseti zážitků najednou, se jí také lze zeptat naprosto na cokoliv a získat hodnotnou odpověď. Její výroky zaslouží zapamatování.
Tereza Boehmová
My, přechytřelé matky internetového věku
Dříve to rodiče měli v jistém ohledu snazší a přitom těžší. Informace o tom, jak prožít těhotenství nebo jak vychovávat, případně léčit děti, se na ně nevalily ze všech stran, ale byly jim dávkovány v předem připravených jasných balíčcích.
Tereza Boehmová
Já nechci mít děti! A jdu pěšky.
Seděli jsme s tátou ve Frankfurtu na letišti. Byl čas, zašli jsme do restaurace na kafe a čekali na let. Pár z těch vzácných okamžiků, kdy nepracoval a vnímal, co říkám. Čas pro seriózní hovor otec – dcera. “A ty teda nechceš vážně mít nikdy děti?,” zeptal se a nebylo to poprvé. „Děti jsou skvělý, fakt!“
Tereza Boehmová
Slečna tvorová aneb jak přežít první dva roky s drahou dcerou...
A jaký to teda je, mít dítě? Změnilo tě to hodně? Ptají se mě občas moje bezdětné kamarádky nebo matky „soon to be“, co už si přes břicho na nohy nedohlédnou. Dámy, je to skvělé, ale tím, že jsem podcenila trénink, jsem si hodně přihoršila. Proto nabízím pár neinvazivních rad.
Tereza Boehmová
Moje první třídní schůzka a poklona učitelkám v MŠ
Tak tu sedíme. Trochu se pochichtáváme, koukáme po sobě. „Téda, divný, co? Jsme měli mít tužku, jó? Já nemám!,“ ozve se z řady za mnou. Sedíme přikrčeni na miniaturních židličkách, které přes den patří našim dětem. Pro většinu z nás je to premiéra v roli rodič na třídní schůzce - ve školce. Připadám si nepatřičně. Na třídní schůzky přece chodí moji rodiče a já čekám doma, jestli nebude průšvih...
Tereza Boehmová
Nástěnky, rajská, čočka s vajíčkem a Rákosníček
Školní jídelna. Odhodlaně vstanete a nesete poloprázdný - poloplný talíř před sebou, nohy vám těžknou, oči zapíchnuté do země. Kuchařka, stokilová paní Kováčová, podupává přísně nohou a u okýnka vás nemilosrdně pošle zpátky: DOJÍST!
Tereza Boehmová
Prosím, můžu jít mýt někam záchody?
Holčičky, jak známo, jsou daleko zdatnější v počátečním vývoji. Rychleji mluví, sedí a chodí a jednají inteligentněji. Zatímco chlapečci mlátí tyčí do sudu (já vím, prý tak zkoumají, jak co funguje), holky dokážou soustředěně sedět a listovat knížkou. Kde tedy později ztratí ten náskok a stanou se druhořadými bytostmi se 70 procentním platem? Je to vše opravdu jen genetika nebo jsou poznamenány povinností rodit a pečovat?
Tereza Boehmová
Jak mít nejhodnější dítě na světě a být skvělý rodič
Léto je čas, kdy za vámi na chalupy přijíždějí přátele. Zatímco dříve jezdili kamarádi na kolech a na motorkách, které spíše zajímalo, kde je nejbližší hospoda, nyní vás možná, stejně jako mě, navštěvují převážně známé a kamarádky s dětmi.
Tereza Boehmová
Jak nás chtěla zabít vichřice a skoro se jí to povedlo
Unikly jsme smrti o vlásek. Zní to nadneseně a pateticky, ale nepřeháním ani o písmenko. Takový pěkný horký den na chalupě v Jižních Čechách, kousek od Votic. Dcera Anička (budou ji dva roky) běhala nadšeně nahá po zahradě, koupala se v bazénu, opodál se opalovala moje velice energická 86 letá babička a na obloze nebyl ani mrak.
Tereza Boehmová
Značková dámička versus ukoptěná šmudla (degenerace IV.)
Ne, že by pro vás vzhled byl úplně všechno, tak povrchní nejste. Ale právě jste si koupila novou kabelku a sladila jste ji s botami, páskem a šátkem. Proč ne? S pečlivě zvoleným make-upem vyrážíte do práce nebo na schůzku. Dneska máte obzvlášť dobrý den, stihla jste si zaplavat, natřít se samoopalovacím krémem, máte čerstvě nalakované nehty a připadáte si úžasná. Právě chcete otevřít svůj oblíbený časopis. A pak ji uvidíte. Ulepenou šmudlu. Táhne psa, kočár a několik dětí. Povytáhnete opovržlivě obočí a říkáte si. Proč si neumyje hlavu, proč se aspoň trochu nenamaluje. Ať se pak nediví, že jí ten její podvede s někým jako jsem já.
Tereza Boehmová
My, cukrující monstrum v plurálu (degenerace III. část)
Musím říct, že pro mě není nic méně přitažlivého, než když jinak normálně vystupující dospělý člověk (ať už muž či žena) přiškrceným hlasem žvatlo-šišlá na dítě. „Ty můůj bloušku majinkatéééj, šopak še štalo...?“ Byl to taky jeden z důvodů, proč jsem váhala, zda nějaké děti vůbec chci. Viděla jsem, co to dokáže udělat s méně odolnými jedinci. Když jste nad tím, vidíte to jasně. Když už plavete v počůrané vodě, kontury toho, co jste si mysleli, že nikdy nebudete dělat, se vesele rozpouštějí.
Tereza Boehmová
Plameny vášně a já (degenerace II. část)
Řekla bych, že tohle nikdy nikomu nepřiznám, ale vám, čtenářům blogu, to řeknu. Vždyť jsme tu taková jedna pěkná malá rodina, ne? :) Když se Anna narodila nebyla zrovna plyšově mazlivým dítětem. Naopak, byl to neuvěřitelně mokrý uřvaný uzel, který jste museli pořád nosit sem a tam a nesměli jste se vzdálit na vteřinu.
Tereza Boehmová
Klukorodky aneb neumíš porodit syna? Jsi k ničemu!
Ženy to samy se sebou nemají lehké. Ačkoliv jsou dnes v civilizovaném světě rádoby nahlíženy jako rovnoprávné a stejně hodnotné, někde úplně vzadu v hlavách jich samotných je bohužel stále pevně zakódováno, že holky jsou tak trochu odpad. A když už ten slabý, hysterický, emotivní odpad, co neumí dobře řídit, parkovat, logicky myslet a pokaždé, když má sex, se zamiluje (tele jedno), doroste a chce se množit (k čemu jinému taky na světě je, že), měl by si dát pozor, aby alespoň rodil hodnotné členy společnosti – tedy chlapečky.
Tereza Boehmová
Sex ve městě se vrací - ve filmu
V květnu 2008 se v USA začne promítat Sex And The City (The Movie), tedy film navazující na slavný seriál Sex ve městě. Skalní fanynky a fanoušci se snaží zjistit, o co půjde (již prosákly obrázky hlavní hrdinky ve svatebních šatech) a jedna aktivní špionka dokonce vyfotila a umístila na internet snímek přímo z natáčení v New Yorku a prozradila tak, že další známá postava (Charlotte) bude ve filmu těhotná. Svatba a toužebně očekávané dítě - to vypadá na velký Happy End. A to mě děsí. Jakoby se někdo snažil zničit katarzi seriálu. (Carrie Bradshaw přece není vdávací typ!!!!)
Tereza Boehmová
Lehce fekální zpravy z domova (balada o nočníku)
Když už se zdálo, že jsme všechny otázky zodpověděli – Anna měla zuby, seděla, stála, chodila, běhala, začínala mluvit... Objevila se kauza NOČNÍK...
Tereza Boehmová
O pečení a kdy a jak říct dítěti o kaprech
Jedna čtenářka mi navrhla, jestli bych nechtěla napsat o tom, jak se těžko s dětmi peče cukroví a provádí vánoční úklid. Jaký je to neuvěřitelný nepořádek, děti zašlapávají kousky těsta do koberce, všude jsou moučné ručičky a na zrcadle čokoládová šmouha. Ale bez trochy mouky a cukru všude, to snad ani nemůže být ono. A navíc, kdo říká, že musíte péct a uklízet vy? Doufám, že namísto všech novinových příloh o tom, jak zvládnout předvánoční „povinnosti“ a nezkolabovat, vyjde také rozsáhlá příloha o tom, jak nedělat vůbec nic a na všechno si někoho objednat – od mytí oken, přes úklid, cukroví, rybí polévku a samozřejmě stromku a dárků. Vy pak děláte jen to, co vás opravdu baví.
| předchozí | 1 2 3 | další |
