Tereza Boehmová
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4521x
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media
Oblíbené blogy
- Blog Dity Horochovske
- Blog Stepana Binka
- Blog Radka Mikuláše
- Blog Renaty Francové
- Blog Ivy Pekárkové
- já, já, já jenom já :)
Oblíbené stránky
- muj web Tereza Boehmová
- profesionální ateliér - portrét
- Autoské fotoobrazy blogerů
- Fotoobrazy a rámovani
Oblíbené články
Tereza Boehmová
Kapitola 44. Volám všechny anděly (Calling All Angels)
Ester se nenápadně ostatními nepozorovaná ohledávala, jestli je ještě mezi žijícími fungujícími bytostmi.
Tereza Boehmová
Babyboxy. Kdy se z nich stalo „sporné“ téma?!
Jsou věci, které mě dokážou pokaždé znovu neuvěřitelně rozčílit. Mezi ně určitě patří podivná snaha trapnými obstrukcemi zabránit uskutečnění prokazatelně dobré věci.
Tereza Boehmová
Kapitola 43. Domů
Racci poskakovali bezstarostně po nábřeží a slunce klouzalo po vodní hladině i po přilehlých silnicích směřujících k druhému newyorskému letišti Newark.
Tereza Boehmová
"Skororok" 2015 aneb můj mišmaš plus jedno rozloučení a jedno přivítání
Některé roky se v našich životech počítají k výrazně dobrým a jiné k výrazně špatným. Jak ale zhodnotit ty, které nepatří ani do jedné kategorie? 2015 byl rokem, který lze až na výjimky shrnout jako rok ve znamení „Skoro“.
Tereza Boehmová
Kapitola 42. Odpadlíci
Obešel blok a pak ještě jeden. Normálně by se asi uzavřel do sebe a strávil delší čas o samotě couráním městem, než by naštvání pozvolna vyprchalo.
Tereza Boehmová
Kapitola 41. Už se nemůžu dál hádat
No, tak tohle nám fakt chybělo, pomyslela si Ester, která právě spadla ze šťastného mraku a roztříštila si zase bradu o dlažbu. Zlobit se ale mohla leda tak na sebe.
Tereza Boehmová
Kapitola 40. Nechci zmeškat ani jediný okamžik
V záplavě nešťastných stinných nocí, kdy nebyli a nemohli být spolu, si nešlo vybavit žádnou podobnou té dnešní.
Tereza Boehmová
Kapitola 39. Rozvod
Když se trochu vzpamatovala, zjistila, že do sebe nutně musí dostat trochu alkoholu. Ve výtahu směrem dolů z Empire State se ještě třásla.
Tereza Boehmová
Kapitola 38. Kdo by chtěl žít navždy?
Kdyby zůstal déle tam nahoře s ní, zalknul by se tím mořem emocí, které mu rotovaly uvnitř. Takhle ho nesměla vidět.
Tereza Boehmová
Kapitola 37. Empire State Of Mind
Přibíhala na poslední chvíli. I když je Manhattan plný zdánlivě přehledných na sebe kolmých ulic, stejně agenturu 5W Public Relations chvíli hledala.
Tereza Boehmová
Kapitola 36. Jessie
Ester se po včerejšku vyspala tak dobře, jako dlouho ne. Protáhla se odpočatá, posadila na posteli a pak sebevědomě nakráčela do koupelny.
Tereza Boehmová
Kapitola 35. Ty chybíš
Měl po probdělé noci a dlouhém běhu velkou chuť k jídlu. Pomalu kousal už druhý přeslazený barevný „koláček“.
Tereza Boehmová
Kapitola 34. Čas sluhů
Když za ní zapadly dveře, Michal zůstal vyčerpaně ležet uprostřed zmačkaných peřin, přehozů a polštářů, rozházených po podlaze.
Tereza Boehmová
Kapitola 33. Azurový korzet
Kroužili chvíli nad letištěm a Ester se dívala z mraků na místa, která znala. Uvnitř těla se jí rozléval nával štěstí, jako když se po dlouhé době vracíte někam, kam patříte.
Tereza Boehmová
Kapitola 32. Uragán
Čím déle se dívala uličkou letadla směrem k jeho sedadlu a sledovala jeho nešťastný nepřítomný výraz, tím méně se jí chtělo za ním jít.
Tereza Boehmová
Kapitola 31. Wicked games (Zkažené hry)
Tak rád by už zatraceně aspoň věděl, jestli se rozhodla. Čekání bylo ubíjející. Den odletu se blížil a pořád žádná odpověď. Jen odkládání a prosba o více času... ale kolik ještě? Ester...
Tereza Boehmová
Kapitola 30. "Poslední" šance
Co tím myslí? Běželo hlavou Ester, když si přečetla Michalův tajemný mail, kterým ji připravoval na nějaké nečekané překvapení. Popravdě, nevěděla, jestli se má těšit nebo bát.
Tereza Boehmová
Kapitola 29. Měla bys vědět...
Michal z kanceláře občas zahlédl Ester přes sklo. Chodila do práce, usmívala se, vyzvedávala děti z kroužků a vypadala podivně pokojně. Doma evidentně zavládla idylka.
Tereza Boehmová
Kapitola 27. Sen a fáze tělesnosti
Navzdory tomu, co se dělo v realitě, se jí té noci o Michalovi zdálo. Překvapilo ji to, protože si nepamatovala, že by někdy vystupoval v jejích obyčejných snech.
Tereza Boehmová
Kapitola 26. Kaktus a chodící výčitka
Ester přišla do kanceláře a na jejím stole stál malý napůl rozkvetlý kaktus. Když ho nadzvedla, byl pod ním zastrčený vzkaz. Rozbalila ho a četla.
Tereza Boehmová
Kapitola 23. Nejvíc bolí, když už to nebolí
Po stropě se honily stíny projíždějících aut. Ester ležela v posteli, dívala se na odlesky a vybavila se jí část „jejich“ písničky od Snow Patrol.
Tereza Boehmová
Kapitola 22. Hologram
Brzo ráno, těsně před východem slunce, měl pláž nejraději. Sedl si do písku, který byl ještě příjemně chladný, než ho vysoké teploty vypraží k nesnesitelnosti.
Tereza Boehmová
Kapitola 21. Mysli na děti!
„Ty víš Ester, jak moc tě mám ráda a přeju ti fakt to nejlepší, ale upřímně... vůbec nechápu, že s ním ztrácíš čas...“ energicky protáhla paže a luskla prsty.
Tereza Boehmová
Kapitola 20. Tohle se nikdy předtím nestalo… (u jezera)
Léto bylo úplně jiné než ty předtím. To věděla. Dívala se z balkonu na vlnící se vodní hladinu......
Tereza Boehmová
Kapitola 19. Tvar mého srdce
Že ta společná týdenní dovolená možná nebyl úplně nejlepší nápad, začal tušit už v taxíku na letiště, když jim velmi rychle docházela společná témata k hovoru.
předchozí | 1 2 3 4 | další |