Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povídka: Exkluzivní rozhovor s vedoucí pracovnicí Testovacího centra pro dokonalé samečky

27. 01. 2017 10:22:42
Podařilo se nám dostihnout velice vytíženou ředitelku Testovacího centra pro dokonalé samečky (TCPDS), která nám poskytla exkluzivní rozhovor o dlouhodobém projektu, který jistě zaujme každou ženu... a vlastně možná i muže.

Vy tedy pracujete výhradně se samečky?
Ano, - dá se to tak říct.

To musí být docela zajímavá a zábavná práce, ne?
A víte, že ani ne? Doposud to bylo docela smutné. A to byste možná ani nečekal, ale do jisté míry i značně stereotypní.

Aha, za chvilku probereme detaily. Ale prozradíte nám, kolik takových kandidátů vám již prošlo „rukama“?
No, to budou určitě tak... desítky. Možná i několik desítek. Musela bych se podívat do záznamů.

Řekněte nám, co tady vlastně přesně děláte?
Jde o výzkum, který si u nás objednala jedna soukromá agentura. Zabýváme se jím už přes 20 let, bohužel zatím bez větších úspěchů. Zjistili jsme totiž mnoha empirickými výzkumy, že většina samečků tvrdí, že chce najít tu pravou partnerku, poznat a prožít něco dlouhodobého, opravdového, nadpozemsky krásného, ale ve skutečnosti toho vůbec nejsou schopni a také překvapivě vůbec neumějí milovat. Libují si v předem naplánovaných stereotypních v historii tisíckrát vyzkoušených ne příliš inteligentních hrách, které jim samozřejmě u nás - v rámci relaxu - také dopřáváme. Nejvíce na ně bohužel platí stará pravidla – povol, přitáhni a zase dokola, která fungují už od dávnověku. Tedy čím více je odmítáte a odstrkujete, tím více vás chtějí. Čím větší mrcha a trápení, tím větší máte úspěch. Poněkud primitivně stupidní, že?

Ach tak, to musí být celkem frustrující?
Ale ne. Je to v jisté fázi spíše nuda, ale stále doufáme, že nakonec budeme úspěšní a najdeme, co hledáme, a vyšlechtíme něco lepšího. Zatím jsme se sice zabývali samečky, kteří spíše připomínají stádo těch poměrně roztomilých filmových postaviček - žlutých mimoňů. Tedy jedince, kteří se liší pouze v drobných detailech, ale v důsledku reagují a dopadnou vždy stejně. Ale my hledáme někoho, kdo bude lepší, než průměr. Někoho, kdo pracuje s nákladem našich testů lépe. A za to ho čeká ta největší odměna.

Zaznamenali jste během těch let nějaký posun nebo opravdu nepřišel žádný větší úspěch tohoto experimentu?
Tak určitě...byly tu nadějné kusy, kterým jsme hodně fandili, a dost nás mrzelo, když si tito jedinci namleli ústa. Dostali se poměrně daleko, ale ztroskotali většinou na banálních překážkách nebo nakonec vybrali cestu, která nevedla k cíli.

Můžete ke konkrétním metodám jejich testování prozradit něco bližšího?
Ale ano, ráda... Vidíte model toho bludiště, tady na stole? Tak to je ono... Představte si to ve velkém. Do toho je vpustíme, testujeme a hledáme toho nejlepšího samce. Toho, který dojde až na konec a úspěšně překoná všechny nástrahy a dojde absolutního poznání vzájemné lásky a dosáhne slasti.

Jak takové testování probíhá?
Začínáme pomaloučku. Testujeme na ně lehké hry, humor, přátelství, zájem. Postupně nasazujeme těžší kalibr – péči, starost, hudbu a samozřejmě i sex a nakonec i pořádné dávky lásky. Tady pohoří maximum kandidátů. Vypadnou nám bočními exity z bludiště, ovšem pozoruhodné je, že všichni se po chvíli snaží dostat všemi východy zpět. Nešťastně škrábou na dveře. Nadávají nebo slibují a vztekají se... je to smutný pohled. A nás to mrzí.

A vy jim návrat již neumožníte?
Teoreticky to jde a pár jedincům jsme to i rádi umožnili, ale musí sami přijít na způsob, jak se dostat zpátky. Jejich mozková kapacita na to ale často zcela nestačí. Máme bohužel i zkušenost, že ti, kteří to dokážou, a dostanou se zpátky, v našem bludišti už jen smutně tápou. Perou se s pocitem viny a nedostatečnosti a nakonec dobrovolně zvolí jeden z dalších bezpečnostních exitů. Ale vůbec nevylučujeme, že to některý z nich nakonec dokáže a vítězem bude právě někdo z „odpadlíků.“ Zrovna nyní tu je jeden velice nadějný... Ale o tom později.

Není to pro vás psychicky náročné fixovat se na nové a nové pokusné samečky? Nevytvoříte si na ně citovou vazbu?
Ano, vytváříme. To je ale záměr. Bez toho by to nešlo. My do toho musíme jít naplno, prožíváme to s nimi opravdu. Nepředstíráme. Na tom je výzkum založen. Jsme upřímní, postupujeme od začátku především otevřeně, máme je opravdu rádi. A je nám líto, když neuspějí. A chybí nám. Samozřejmě jen nějakou dobu, než zahájíme proces s dalším kandidátem.

Jak probíhá výběr a jaké jsou ohlasy, když vlastně zatím nikdo neuspěl?
Samečci se hlásí sami, naštěstí je o experiment velký zájem. Máme několik kvalifikačních kol a vybíráme kandidáta s potenciálně nejlepší šancí na úspěch. Ohlasy máme skvělé, protože, i když účastník není v experimentu úspěšný, 86 procentům z nich to radikálně změní život a pochopí spoustu věcí. Máme proto velice dobrou pověst a mnoho – dokonce stovky - děkovných dopisů od příbuzných nebo dalších partnerek.

To je skvělé. Můžeme se podívat na váš aktuální projekt?
Ale samozřejmě, pojďte se mnou do řídícího centra..... Tak, zde na monitorech vidíte... no, říkejme mu třeba „David“, jak právě dokončuje test upřímnosti a vzájemné důvěry.

Jak si vede?
Zatím výborně. Je to velice zajímavý kandidát! Sice nám už dvakrát vypadl exitem ven, ale podařilo se mu pokaždé vrátit a to v plné síle a s odhodláním vyhrát. Vkládáme do něj velké naděje.

......Ale.... to my si nakonec zpočátku myslíme o všech...

Děkuji za rozhovor a mnoho úspěchů ve vaší další práci!
Rádo se stalo.

Autor: Tereza Boehmová | pátek 27.1.2017 10:22 | karma článku: 17.65 | přečteno: 1057x

Další články blogera

Tereza Boehmová

Milí voliči Andreje Babiše, prosím odpusťte si už…

Znáte ten příběh... Byla krásná, mladá, sexy, zdála se čestná, přímá a upřímná, přísahala vám věrnost a vy jste s ní vstoupili dobrovolně a s velkou parádou do svazku manželského.

11.10.2017 v 14:12 | Karma článku: 44.04 | Přečteno: 7662 | Diskuse

Tereza Boehmová

Nové články na boehmova.blog.sme.sk

Toto je soukromý článek, kam si budu postupně přidávat odkazy na texty, které zveřejním na blogu sme.sk. Je určen těm čtenářům, kteří rádi četli moje texty - aby je nemuseli hledat. Stačí prokliknout.

23.5.2017 v 11:29 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 410 | Diskuse

Tereza Boehmová

Můj blog najdete nyní "v exilu" na sme.sk

Jak už víte, odešla jsem z pozice administrátorky blogu iDNES.cz na protest proti zneužívání médií vlastněných šéfem ANO Andrejem Babišem pro vlastní politické potřeby.

14.5.2017 v 17:38 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 649 | Diskuse

Tereza Boehmová

Po 10 letech odcházím z pozice administrátorky blogu iDNES.cz

Sraz blogerů iDNES.cz se myslím moc povedl. Bylo to pro mě velmi smutné loučení, protože jsem tu práci měla ráda, poznala díky ní spoustu skvělých pracovních kolegů, blogerů a blogerek, kterých si vážím a hodně jsem to obrečela.

5.5.2017 v 22:39 | Karma článku: 34.33 | Přečteno: 2306 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Anna Lukšová

Přitahují se protiklady ve vztahu?

Určitě jste se setkala s názorem, že se protiklady přitahují. Je to opravdu tak? Nebo to ve vztazích neplatí? Na to se zaměříme v dnešním článku.

21.10.2017 v 16:29 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 193 | Diskuse

Michaela Seibertová

Podle tváře poznáš lháře, aneb proč jsem nevolila

„Ne, já volit nejdu. Všichni tam lžou,“ byla moje odpověď na dotaz mého muže, zda půjdu svůj hlas vhodit do urny. „Jak to víš?“ byla jeho další otázka. „Poznám to z pohybu jejich rukou, těla a výrazu obličeje.“

21.10.2017 v 8:27 | Karma článku: 15.43 | Přečteno: 959 | Diskuse

Alena Suchopárová

Kterak jsem si vytáhla lístek.

K drobné zmínce o našem oddělení IT jsem již v minulosti odvahu sebrala. Pravda, nasrala jsem tím tři čtvrtiny čtenářů blogu IDNES, protože ti všichni očividně v oddělení IT pracují. Tedy aspoň dle komentářů soudě.

20.10.2017 v 22:05 | Karma článku: 20.72 | Přečteno: 708 | Diskuse

Jitka Štanclová

Fuj, ona má na sobě tepláky!

Jó, časy se mění. I tak by se to dalo říct. Co se dříve tak kritizovalo, dnes se dere kupředu, doslova závratnou rychlostí.

19.10.2017 v 20:27 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 1033 | Diskuse

Andrea Hynková

Když je chlap prostě jen orgán

Jako medička mám na mužích ráda poměrně podivné věci. Třeba jizvy, ráda poslouchám jejich srdce a snažím se v jejich tepu objevit nějakou srdeční vadu a před první pusou se zodpovědně ptám, kdy byli naposledy na krvi.

19.10.2017 v 14:00 | Karma článku: 40.05 | Přečteno: 8181 | Diskuse
VIP
Počet článků 391 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4485

Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek.  Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.

Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.

Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.