Ryba na háčku

taková jedna o ohlodaných kostech jednoho mořského živočicha

Jsem ryba na tvym pevně zaseknutym háčku

pusu probodnutou bolavě

šupiny poškrábaný, rozervaný

vykostěná na dřeň

slzy osamělý, ustrašený rybí panny

do kouta zahnaný

Co víc ještě?

Nemůžu z místa, zase

To, ty!

Ty držíš ty kleště

Plavu sem a tam

Jen, jak mi vlasec dovolí

A čekám, těším se, že mě vytáhneš

A dáš si mě k večeři

Myslím, že se mi to bude líbit

nechat si tebou maso ohlodat

Sníš mě?

dáš konečné rozhřešení

nebo zas smutně odjedu

a naše výhra zmizí v zapomnění