Povídka: Heligón
Výbušná ryzí horlivost, se kterou se dělil o svoje mnohovrstevnaté nekonečno uvnitř. Připomínal útroby nádherné, ale pichlavé růže. Spolu byli houslový i basový klíč. Černé a bílé klávesy, piáno, kytara a texty ukryté do písní. Byli disharmonická harmonie. Notové osnovy plné veselých, hlasitých, ale i tichých, teskně smutných taktů přetékajících notami. Byly tu i takty, kde převládaly dlouhé pomlky, takty s vysokými tóny i dunivými basy, které střídal klid a dokonalá souhra. Dohromady to dávalo hlubší smysl. Nebyla to prvoplánová čtverylka, ale komplikovaná kvalitní nevtíravá hudba spojující mnoho zdánlivě nekompatibilních hudebních stylů.
A pak si náhle zničehonic pořídil heligón. Nechápala… Proč takový okázalý lesklý nepěkně znějící robustní nástroj. Vždyť ani neladil s ničím, co předtím dělali…
„A zahraješ si se mnou ještě někdy?“ Zeptal se jí jakoby nic… Jakoby ona a heligón mohly jen tak existovat paralelně vedle sebe.
Urazila se. „To tedy nevím… dokud hraješ na heligón, tak si spolu nemáme, co říct. Nikdy jsem nebyla na dechovku a ten zbytečně hlasitý nástroj, ze kterého tečou sliny do plivátka, celého tě obtočí a dusí, mi prostě, promiň, nesedí. Možná ještě tak trubka, flétna… nebo varhany kdyby to byly. Ale heligón? Kam jsi dal oči? A sluch… ten především.“
„Ale mně se líbí. Přijde mi, že zní docela hezky. Podívej se, poslechni si… Dej mi šanci ukázat ti, jak pěkně hraje.“ Nadechl se a přiložil tu věc k ústům a vyloudil zvuk.
Otřásla se odporem… „Copak jsi nic nepochopil? Jsi to ještě vůbec ty? Ty a já jsme byli jedineční. V našem světě. Odhadli jsme i beze slov další společnou skladbu, a když jsme měli chvíli, skládali jsme sami. Tančili jsme, měli volné ruce a milovali tu hru. Nemůžeš sem přitáhnout tohle monstrum a tvářit se, že je všechno jako předtím a já se s tím mám prostě srovnat…. Heligón?!"
Naštval se. „A ty máš patent na pravdu? Kdo ti ho dal? Kdo ti dal právo rozhodovat co a jak mám vidět a vnímat? Neměla bys mít radost, že jsem šťastnej, že jdu svou vlastní cestou? Měl jsem pocit, že o to ti vždycky šlo. Podpořit mě v čemkoliv, co dělám, a co si vyberu. Neměl by tohle pravý přítel umět?“
„Nevím… Možná. Ale přátelství je podle mě i v tom, když druhého varuješ, protože to tak cítíš a to bez ohledu na to, co ti to způsobí a jakou vlnu nevole to vyvolá. Nebudu ti lhát. To, že tě mám ráda, neznamená přece, že musím schvalovat všechny tvoje kroky, souhlasit se vším a kývat se přiblble do rytmu, který mi nesedí. Na to mám hudbu i tebe příliš ráda. Když mi něco neladí, řeknu to. Jsem už taková. A možná jsi na to už zapomněl, ale i já si kdysi chtěla zahrát jednu skladbu na to prťavé podivné uhozené kazoo s příšerným zvukem a řekla ti o tom, a tys taky hned instinktivně věděl, že je to špatně a dal jsi mi to najevo. A to pěkně nevybíravým způsobem. Já ale vzala tvou upřímnost jako dar a měl jsi pravdu, jsem zpětně za tvou radu vděčná. Vím, žes to se mnou myslel dobře. To přátelé dělají.“
„Hm… ale prostě….… teď chci hrát na tenhle heligón. A pokud to nejsi schopná přijmout, tak tě už nepotřebuju. Závidíš mi, nepřeješ mi to! Vypadni. Teď hned! Budu tvořit zcela novou hudbu… s tímhle pěkňoučkým novým naducaným heligónkem. Ťuťuňu…“
„Jak jako… vypadni? Půjdu sama… Pro mě a heligón tu fakt není místo. Rve mi to uši. Cokoliv od rapu, přes pop, ska, country, jazz, třeba i klasiku, ale dechovku fakt ne. Asi tuhle lekci potřebuješ. Foukej, práskej třeba i do činelů, jestli tě to aktuálně baví, ale prosím tě… Nenech si zatemnit mysl předčasně. Nezakládej hned dechový orchestr a hlavně nepodepisuj neuváženě žádné smlouvy s nahrávací společností. Můj tip je, že ti to dříve nebo později dojde. Tak aby nebylo pozdě… a nemusel jsi pak do konce života v okovech dechovky řízené heligónem vzpomínat na skladby, co jsme hrávali a mohli hrát. Zachovej si vnitřní svobodu, neměň svou nespoutanou podstatu a nikdy nehraj písně, které ti nejdou od srdce. To je upřímně míněná rada. Snad poslední.“
„Neposlouchám… nechci vědět, co říkáš… zní mi to jen jako bla, bla, bla… Já a heligón budeme žít happily ever after!“
„Jak myslíš. Řekla jsem, co jsem měla říct a nebudu si muset nikdy vyčítat, že jsem mlčela. Budu už pryč, až se ráno probudíš. Budu zpívat a hrát chvíli sólo, než se pustím do dalšího duetu. Pokud vůbec někdy. A tobě přeju… ať najdeš to, co hledáš. A příště…, ať je to aspoň trubka, to se dá občas poslouchat… třeba v rámci jazzu. Pak se možná k tobě vrátím, samozřejmě, jen - když budeš chtít. Přeju ti… ale přeju ti jen to skutečně nejlepší! Bez kompromisu.“
Tereza Boehmová
Knížka pohádek Zuzanka a Goldýš slavnostně pokřtěna a vypravena do světa
Publikuji (jako soukromý blog) pár fotografií z uvedení knížky pohádek Zuzanka a Goldýš na trh. Na křtu panovala veselá atmosféra, přišlo hodně lidí a spoustu podpisů si užily i dvě ilustrátorky Anna a Emma Boehmovy.
Tereza Boehmová
Pozvánka na křest knihy Zuzanka a Goldýš
Milí čtenáři a blogeři, podařilo se mi dopsat knížku pohádek Zuzanka a Goldýš, která se teď objevila v kamenných obchodech i online knihkupectvích. Srdečně Vás zvu na křest 18.10. 2018, v 17:00. Neoluxor, Václavské nám. 41, PH 1.
Tereza Boehmová
Milí voliči Andreje Babiše, prosím odpusťte si už…
Znáte ten příběh... Byla krásná, mladá, sexy, zdála se čestná, přímá a upřímná, přísahala vám věrnost a vy jste s ní vstoupili dobrovolně a s velkou parádou do svazku manželského.
Tereza Boehmová
Nové články na boehmova.blog.sme.sk
Toto je soukromý článek, kam si budu postupně přidávat odkazy na texty, které zveřejním na blogu sme.sk. Je určen těm čtenářům, kteří rádi četli moje texty - aby je nemuseli hledat. Stačí prokliknout.
Tereza Boehmová
Můj blog najdete nyní "v exilu" na sme.sk
Jak už víte, odešla jsem z pozice administrátorky blogu iDNES.cz na protest proti zneužívání médií vlastněných šéfem ANO Andrejem Babišem pro vlastní politické potřeby.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí
Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...
V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě
Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4521x
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media
Oblíbené blogy
- Blog Dity Horochovske
- Blog Stepana Binka
- Blog Radka Mikuláše
- Blog Renaty Francové
- Blog Ivy Pekárkové
- já, já, já jenom já :)
Oblíbené stránky
- muj web Tereza Boehmová
- profesionální ateliér - portrét
- Autoské fotoobrazy blogerů
- Fotoobrazy a rámovani