strach

kdyz si vzpomenu co ja jsem provadela jako dite a rodice o tom nevedeli, tak pani dnes se chytam za hlavu a doufam, ze moje deti nebudou tak vynalezave jako ja...

Měl jsem být jako dítě horší.

Moji tři potomci mi vrátili mnohem víc. I když moje matka by s tím asi nesouhlasila.

o jéé, jak dobře to znám

Také patřím mezi matky, které trnou při každém zakašlání - no ale snad na to mám (bohžel) asi i právo po děsivé zkušenosti, kdy jsme před třemi lety strávily s dcerkou Vánoce v nemocnici (na intenzivním oddělení) - možná stačí dodat pneumokok a následná sepse.

Nejsem věřící, ale každý den děkuji za to, že to tenkrát dobře dopadlo. Nijak to však nesnižuje můj strach a z každé nemoci/úrazu mám hrůzu. Vypnout to nejde, co s tím, nevím...

Jo, to znám

A to ještě buďte ráda, že dcera není alergička a nemívá záchvaty dušnosti při každé banální rýmě nebo kašli, případně jen tak z ničeho nic.

Vy nejste spatna autorka...

...ale zkuste aspon jednou za cas napsat clanek na jine tema, nez je dite...Presne tak, jak jste slibovala v dobe, nez jste nejake mela...

Re: Vy nejste spatna autorka...

Dekuji, mozna zkuste projit moje clanky, jiste tam najdete i takove, ktere o detech nejsou. Z posledni doby treba: http://boehmova.blog.idnes.cz/c/114430/Vanoce-Proc-se-porad-neco-se-musi-dit.html

nebo http://boehmova.blog.idnes.cz/c/110480/Nesouhlasim-s-Tomasem-Polackem-ze-blogy-jsou-tu-slabe.html

nebo treba: http://boehmova.blog.idnes.cz/c/109898/Depresujte-s-gracii.html

a nebo http://boehmova.blog.idnes.cz/c/97335/Kyklop-moje-kapitola-pro-Viewegha.html

hezky den

No

Děti se učí metodou pokus-omyl. Když jim seberete možnost pokoušení, tak je "konzervujete" jako "poloretardy". Každé dítě musí spadnout ze schodů a spálit se, musí upadnout, praštit se do hlavy, kousnout se do jazyka .... Já bych jim v objevování světa nebránil, jen je zpovzdálí hlídal.

.

P.S. Tohle všechno padá u hyperaktivního dítěte.

Re: No

P.P.S. Jinak se přiznám, že jsem "bojsa" (opak nebojsy)  a vyžaduji "potomkovské" telefonáty za každé 2 vyučovací hodiny.

...

Je to tak! Ale ještě horší strach má člověk, když se stará o cizí - například pokud svěříte děti svým rodičům. Jsou to jejich vnuci, přesto nejsou jejich přímí potomci.

Vím, když se mojí mamce stalo, že opařila čajem vnučku, jak z toho byla celá špatná...